Kalendář

<<12 / 2018>>
PoÚtStČtSoNe
      1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31       
Zobrazit kalendář

Fotogalerie

Interaktivní mapa areálu

Interaktivní mapa areálu

Virtuální prohlídka areálu

(zobrazí se v novém okně)

Virtuální prohlídka areálu

Napište nám

Park Rochus, o.p.s.

Studentské nám. 1531
686 01 Uherské Hradiště

Tel.: +420 576 776 552
E-mail: info@parkrochus.cz
www.parkrochus.cz

 

Podrobné kontakty

8 + 7

Kaple svatého Rocha

Barokní kaple sv. Rocha je dominantou celého areálu a významným poutním místem. Kaple byla vystavěna jako připomínka morové rány, která v roce 1680 postihla Uherské Hradiště. V roce 2009 byla obnovena do podoby původního poutního kostelíka.

Tato kaple na vrcholu Černé hory je spolu se sloupem sv. Rocha ve Smetanových Sadech dnes již jedinou připomínkou zhoubné morové epidemie, která postihla obyvatele Uherského Hradiště v roce 1680. Tehdy se rozhodli přední hradišťští měšťané v čele se Zachariášem Guchsem, že věnují část svého majetku na výstavbu kapličky, zasvěcené patronům morové rány, tedy sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie. Městská rada si vyžádala souhlas se stavbou u olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna a toto povolení ke stavbě jim bylo vydáno 28. 9. 1680. Pro stavbu kaple byl vybrán kopec nad „viničnou horou mařatickou“ a základní kámen byl položen 12. 11. 1680. Stavba se však protáhla na dlouhou dobu, jednou z hlavních příčin její dlouhé výstavby byl požár, který 24. 4. 1681 zničil velkou část Uherského Hradiště. Veškeré finanční prostředky byly tehdy potřebné k obnově městských domů. V říjnu 1687 byla vyzvednuta báň věže a dokončena stavba kněžiště, jež bylo vysvěceno 20. 1. 1700. Ve stavbě kaple se dále pokračovalo stavbou chrámové lodi, předsíně a později byla ke kapli přistavěna poustevna pro strážce kostelíka. V roce 1715 po velké vichřici spadla část střechy a kaple byla poprvé opravována. Za Josefa II. v roce 1786, byla kaple odsvěcena, věž sňata a počátkem 19. století byla užívána jako prachárna. V období první republiky byla zásluhou Dr. A. C. Stojana a hradišťských občanů ing. Vojtěcha Stancla a JUDr. Miloslava Skácela kaple sv. Rocha navrácena původnímu účelu. V roce 1931 byla znovu vysvěcena a začaly se u ní odbývat pouti. V roce 1964 byla poškozena střecha a péčí věřících byla v letech 1965 až 1968 opravena. Na den svátku sv. Rocha (16. srpna) se zde pravidelně konávaly poutě, které však počátkem 70. let 20. století byly ukončeny. K jejich obnovení došlo po roce 1989. V roce 2009 byla dochovaná část kaple obnovena a původní půdorysný rozsah celé stavby objevený při archeologickém průzkumu byl zdůrazněn kamennou zídkou.

Citováno z publikace Bezděčka, Pavel – Rašticová, Blanka (eds.): Mařatice – Rochus významná přírodní lokalita Evropy. Uherské Hradiště: Město Uherské Hradiště, 2009.

Kdo byl svatý Rochus?

Sv. Rochus narodil se roku 1295 v Montpellieru v jižní Francii. Rodiče jeho Jan de la Croix a matka Libera byli zámožní a bohabojní; vychovávali mladého Rocha, jejž si po delším bezdětném manželství na Bohu vyprosili, v bázni Boží. Když Rochovi bylo 12 let, otec se roznemohl; na smrtelném loži řekl k svému synu: „Odcházím ze světa, abych vzal odplatu svou. Odkazuji ti veškeré své jmění; vynakládej je na dobré účely.“ Když i matka zemřela, Rochus činil, co mu otec uložil, dával chudým pokrmy a šatstvo, ujímal se opuštěných vdov a sirotků, dával věno chudým nevěstám a podporoval každého, kdo pomoci potřeboval. Zbylo mu pak jen nemovité jmění a Rochus, odezdav je ve správu svého strýce, umínil si vykonat pouť do Říma k hrobům knížat apoštolským. Vydal se v chudičkém oděvu na cestu Alpami, až přišel do Itálie. Když se blížil k městu Aquapendente v Toskánsku, slyšel, že ve městě zuří mor. I zrychlil krok, nikoli aby se místu tomuto vyhnul, nýbrž aby spěchal sloužit ubohým nemocným. Vstoupiv do města přihlásil se, že bude ošetřovati ubožáky morem stižené. Správce Vincenc řekl: „Vidím, že jsi mladý a slabý, služba ošetřovatelů je obtížná a nebezpečná. Místo radosti je tu samý nářek.“ Ale Rochus odpověděl: „S Boží pomocí není nám nic nemožného. Nebojím se a neštítím se žádného namáhání a nebezpečí. Toužím po koruně života, již se dostane jen tomu, kdo dobře bojoval.“ Roch sloužil nemocným, a čím namáhavější byla tato práce, tím více se rozmáhala v něm horlivá láska k nešťastným. Když morová rána v městě přestala, cestoval Rochus dále do Říma, kde pobyl tři léta ve službě nemocných. Z Říma se odebral do Piaccenzy, kde morová rána velmi řádila. Mnozí nemocní byli vyneseni z domů a leželi bez pomoci na ulici. Všude bylo slyšeti vzdechy a bolestné výkřiky. Tu měl milosrdný Roch dnem i nocí hojně práce. Obcházeje nemocné čistil odporné vředy i rány jejich, donášel jim léky, pokrmy i nápoje, těšil a posiloval sklíčené mysli, až sám onemocněl. Bolesti jeho byly tak veliké, že mimoděk křičel nemoha se přemoci. Aby tedy ostatním nemocným nebyl na obtíž, odešel z města a dovlekl se do blízkého lesa; tam nalezl polorozpadlou chatrč, kde se usadil očekávaje smrt. Po chvíli uslyšel bublání potůčku. Cítě palčivou žízeň dovlekl se k němu a napil se čerstvé vody. A hle, zanedlouho bolesti polevily, zimnice ustala, boule na těle se otevřely a dostal hlad. K pokrmu přišel zvláštním způsobem. Nablízku přebýval zámožný šlechtic. Pozoroval, že domácí pes každodenně zanáší někam velkou skývu chleba, šel za ním a vypátral, že zvíře běhá do lesa a nosí chléb do chatrče Rochovi. I ujal se nemocného a dal ho ošetřovati, až se dokonale uzdravil. Rochus se vrátil do své vlasti. Hned však v prvním městečku, kde měl své statky, byl polapen jako podezřelý tulák a vyzvědač. Stalo se prý na rozkaz strýce, jemuž kdysi odevzdal správu statků. Strýc ho nepoznal a tak vyl Rochus uvězněn a snášel rozličná příkoří, aniž by byl prozradil své jméno a svůj původ. K své útěše si připomínal, že i Spasitel do vlastního a vlastní ho nepřijali. Po pětiletém žalářování Rochus poznav, že se jeho život chýlí ke konci, přijal svaté svátosti a zemřel dne 16. srpna 1327.

Citováno z publikace Schikora, Rudolf: Naše světla, čtení ze života svatých. Frýdek: Exerciční dům, 1947. s. 557-559. 

Svatý Roch, 250x321, 46.20 KBSvatý Roch
© 2015 - Park Rochus - kulturně rekreační areál • Realizace web studio dat