Kalendář

<<8 / 2019>>
MoTuWeThFrSaSu
    1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  
Zobrazit kalendář

Fotogalerie

Interaktivní mapa areálu

Interaktivní mapa areálu

Virtuální prohlídka areálu

(zobrazí se v novém okně)

Virtuální prohlídka areálu

Napište nám

Park Rochus, o.p.s.

Studentské nám. 1531
686 01 Uherské Hradiště

Tel.: +420 576 776 552
E-mail: info@parkrochus.cz
www.parkrochus.cz

 

Podrobné kontakty

9 + 7

Uherskohradišťské Dolňácko – rozvržení sídla v terénu

Uherskohradišťské Dolňácko se rozprostírá kolem středního toku řeky Moravy a dolního toku Olšavy. Část tohoto území je to rovinná oblast s úrodnými poli a loukami a zbytky lužního lesa, která se rozkládá po obou březích řeky Moravy od Napajedel přes Uherské Hradiště po Uherský Ostroh.

V horách nad Napajedly jsou dvě obce – Žlutava a Halenkovice, osídlené v minulosti obyvatelstvem z Valašska, které se ale přizpůsobilo okolním osadám. Druhým směrem na levém břehu Moravy se rozkládají historicky nejstarší obce s předpokládaným vznikem mezi 10. – 13. stoletím – Kněžpole, Bílovice a Topolná. Na jihu se rozšiřuje do dolního Pomoraví. V západní části oblasti, po pravém břehu Moravy, ustupují jednotlivé obce do podhůří Chřibů, původně s pasekářským osídlením (Kudlovice, Janovice, Velehrad, Břestek, Tupesy až po Buchlovice). Na severu směrem k Částkovu a dále k Vizovické pahorkatině se blíží Pomoraví k luhačovickému Zálesí. Jádro uherskohradišťské podoblasti tvoří Jarošov, Mařatice, Staré Město, Sady-Derfle, Kunovice. U obce Podolí se setkávají oblasti Uheskoostrožska a Uherskobrodska, resp. uherskobrodského Dolňácka. Uherskohradišťské Dolňácko sousedí tedy s dalšími etnografickými regiony a subregiony – na severu je to Haná, na jihu kyjovské Dolňácko, strážnické Dolňácko a Horňácko, na východě s uherskobrodským Dolňáckem, Valašsko a luhačovické Zálesí. Lubor Niederle stanovil za východní hranice moravské Kopanice. Tuto základní rajonizaci přinesl v monografii Moravské Slovensko a časově ji můžeme zařadit podle vybraných rysů tradiční kultury na přelom 19. a 20. století. Uvedené základní členění vychází z této publikace. Problematika etnografické rajonizace je složitější a je jí věnována pozornost v několika dalších studiích.

Krajina kolem Březolup., 250x187, 29.82 KBKrajina kolem Březolup.

Dispozice obcí je z velké části formována společenskými a hospodářskými potřebami obyvatel, které je utvářejí v souladu s tvarem terénu. Protože písemný a grafický materiál nedostačuje k plnému osvětlení starších původních forem, má jejich rozbor povahu pouhé hypotézy. Přesný obraz většiny vesnic poskytují teprve plány stabilního katastru, z první poloviny 19. století. Při studiu vesnického stavitelství je třeba věnovat pozornost podmínkám, které pro jeho vývoj dávalo hlavně geografické prostředí. Nepříznivé geografické podmínky mohly do jisté míry brzdit vývoj předcházejících faktorů a tím negativně, i když nepřímo, ovlivnit vývoj některých forem i celkového utváření vesnické stavby. Téměř celé území Slovácka je mírně zvlněná pahorkatina, která jenom v okrajových částech na moravsko-slovenských hranicích, na hranicích proti Valašsku a ve Chřibech dosahuje horského charakteru. Naproti tomu pouze poměrně úzké pásy území podél toku řeky Moravy a Dyje lze označit za roviny. Dosahují však šířky jenom několika kilometrů.

Zemědělské usedlosti na návsi v Boršicích v roce 1919. Archiv Slovácké muzeum v Uherském Hradišti., 250x164, 20.02 KBZemědělské usedlosti na návsi v Boršicích v roce 1919. Archiv Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.

Odlišný tvar terénu severozápadních a východních částí uherskohradišťského okresu ovlivnil do značné míry i dispoziční schéma obcí. Jejich síť je zde asi dvakrát tak hustá jako v úrodných nížinách. Obce, zvláště jejich jádra, jsou však mnohem menší, převážně jsou návesního typu. Vývojem byly obce s malou návsí tvaru čtverce nebo obdélníka rozšiřovány dalším návesním prostorem nebo ulicovkou. Někdy bylo jádro obce deformováno. Dispozice obcí vznikly skladbou několika prostorů. Tyto nové ulicovky se netáhnou do větších délek a nemají také onu geometrickou lineárnost ulicovek z ostatních částí Slovácka. U některých obcí se tvoří shluky domů nebo řádky bez pevnějšího spojení s jádrem obce. Osobitý charakter, zcela odlišný od ostatních obcí tohoto regionu, má několik obcí v Chřibských lesích a také některé obce bývalého napajedelského panství. Procházíme-li dnes těmito obcemi, máme dojem, že jde o ulicovou zástavbu, protože původní lánovou zástavbu zhustili nové budovy v souvislou řadu.

Kopcovitý terén pod Chřiby., 250x187, 29.54 KBKopcovitý terén pod Chřiby.

Z terénních výzkumů odborných pracovníků společnosti Park Rochus, o.p.s. vyplývá procentuální statistika umístění obcí v terénu (dle námi vymezeného subregionu Uherskohradišťska v prostoru Košíky – Medlovice – Hluk – Zlámanec).

1.) Čistě rovinná oblast zahrnuje obce:

Babice, Březolupy, Huštěnovice, Kněžpole, Kostelany nad Moravou, Kunovice, Nedakonice, Ostrožská Nová Ves, Uherský Ostroh, Uherské Hradiště – Vésky, Jarošov Celkem 11 obcí z 54 = cca 20,37%.

Pohled z Rochusu na Uherské Hradiště., 250x187, 22.00 KBPohled z Rochusu na Uherské Hradiště.

2.) Obce rovinného charakteru s mírným zvlněním terénu:

Bílovice, Boršice – více zvlněny v okrajových částech, Drslavice, Hluk, Hradčovice, Ostrožská Lhota, Podolí, Staré Město, Topolná, Uherské Hradiště – Sady, Míkovice, Mařatice, Velehrad, Veletiny, Zlechov. Celkem 15 obcí z 54 = cca 27,78%.

3.) Obce se zvlněnou krajinou (méně i více):

Břestek, Buchlovice, Částkov, Hostějov, Jalubí, Jankovice, Kudlovice, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Ořechov, Polešovice, Popovice, Sušice, Svárov, Traplice, Tučapy, Tupesy, Újezdec, Vážany, Zlámanec. Celkem 22 obcí z 54 = cca 40,74%.

4.) Obce zasazené do kopcovitého terénu (v našem případě oblast Chřibů):

Jankovice, Košíky, Salaš, Staré Hutě, Stříbrnice, Stupava (částečně i Kudlovice – Žleb a Buchlovice). Celkem 6 obcí z 54 = cca 11,11%.

Použitá literatura:

JANČÁŘ, JOSEF a kol. autorů: Lidová kultura na Moravě. Vlastivěda moravská. Strážnice: Ústav lidové kultury ve Strážnici a Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2000, s. 20 – 22.

HABARTOVÁ, ROMANA: Národopisné vymezení uherskohradišťského Dolňácka. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, nedatováno.

NIEDERLE, LUBOR (ed.): Moravské Slovensko. Praha: vydáno za podpory Ministerstva školství a národní osvěty, Česká akademie věd a umění a Archeologická komise při této společnosti, 1922.

NEKUDA, VLADIMÍR (ed.): Uherskohradišťsko. Vlastivěda moravská sv. 63. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost ve spolupráci se Slováckým muzeem, 1992.

MÁČEL, OTAKAR – VAJDIŠ, JAROSLAV: Slovácko. Architektonický vývoj vesnice. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.

© 2015 - Park Rochus - kulturně rekreační areál • Realizace web studio dat