Kalendář

<<6 / 2019>>
MoTuWeThFrSaSu
      1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
Zobrazit kalendář

Fotogalerie

Interaktivní mapa areálu

Interaktivní mapa areálu

Virtuální prohlídka areálu

(zobrazí se v novém okně)

Virtuální prohlídka areálu

Napište nám

Park Rochus, o.p.s.

Studentské nám. 1531
686 01 Uherské Hradiště

Tel.: +420 576 776 552
E-mail: info@parkrochus.cz
www.parkrochus.cz

 

Podrobné kontakty

6 + 3

Život v zemědělské usedlosti v Jarošově v období 1918 – 1945

Indikační skica obce Jarošov z roku 1827 (MZA), 250x182, 32.71 KBIndikační skica obce Jarošov z roku 1827 (MZA)
Dnešní městská část Uherského Hradiště – Jarošov bývala samostatnou obcí, jejíž centrum tvoří okrouhlá náves s kaplí. Ostatní zástavba má silniční charakter. Z původních staveb se zachovalo jen několik málo objektů s úpravami z první poloviny 20. století.

Způsob obživy se nijak nelišil od ostatních obcí situovaných v úrodné nivě podél řeky Moravy. Zemědělství se soustřeďovalo na pěstování obilí, brambor, řepy a kukuřice. V období, o kterém se bavíme, víme, že dominantou obce byl prosperující pivovar, řeka Morava byla přebroditelná (do regulačních prací), fungoval zde hliník s výrobnou nepálených cihel, byly provozovány tři hospody (U Vaňků, U Volaříků, U Vlachynských) a v centru byla k dispozici obecní mlátička zvaná „forma“. Mezi nejvýraznější udržované zvyky a obřadní obchůzky patřil fašank, velikonoční obchůzka, dožínky, císařské hody, Mikuláš a Luce.

Dožínky v Jarošově v roce 1936, 250x155, 26.29 KBDožínky v Jarošově v roce 1936

Život v obci si můžeme představit na příkladu zemědělské usedlosti čp. 52, kde žila rodina Uherkova. Dle dostupných pramenů a informací od respondentů, zde žila už před rokem 1827. Početná rodina vlastnila 8 měřic polností v různých lokalitách v okolí obce (Kopanina, Osek, Blaně, Háj), k zemědělské usedlosti patřil i dobytek a drůbež v počtu: 2 krávy, 2 prasata, slepice, kachny, husy, moráci. Objekt postavený z nepálených cihel štítově orientovaný tvořila malá světnice se dvěma okny situovanými do ulice, síň s černou kuchyní, která byla později zrušena. Na ni navazovala komora, která byla přestavěna na druhou obytnou místnost s kuchyňským koutem a kachlovým sporákem. Objekt postupně přecházel rekonstrukcí, kdy byl průjezd zastřešen, chlévy byly přestavěny do pálené cihly a v humně byla stržena malá sušírna ovoce. Humno, ve kterém se nacházel sad trnek, a jablek uzavírala stodola. Přes rok členové rodiny pracovali převážně na poli a v zimních měsících se věnovali drobné řemeslné činnosti k vlastnímu užití, zpracování peří a práci v okolních lesích. Do práce se vstávalo v brzkých ranních hodinách (za svítání), kdy se poklidil dobytek, a pracovalo se až do setmění.

Podsklepená komora za čp. 55 - Abrhámovi, 250x171, 20.65 KBPodsklepená komora za čp. 55 - Abrhámovi

V období 1918-1945 zde bydleli Josef Uherek (1880 rodák z Jarošova, drobný sedlák, obecní pastýř a výborný zpěvák) s Rozálií Chrástkovou (1888 z Popovic), kteří měli devět dětí.

Josef Uherek, 151x250, 26.24 KBJosef Uherek

Josef (1910) – po maturitě na uherskohradišťském gymnáziu chtěl studovat právo, avšak finanční náklady na studia byly tak vysoké, že si je rodina nemohla dovolit, poté ve svých 21 letech nastoupil v rámci všeobecné branné povinnosti do kasáren v Uherském Hradišti. Zde se během krátké doby vypracoval na četaře a začal za podpory posádkového velitele kasáren dále studovat vojenské právo, po ukončení studií se rozhodl u posádky zůstat v hodnosti štábního praporčíka, později poručíka a začal velet části vojenské posádky. Po obsazení Československa v březnu 1939 přešel do odboje a v roce 1942 musel utéct do zahraničí. V dubnu 1945 se účastnil partyzánského odboje v severní Itálii ve skupině, která chytila Benita Mussoliniho. Po válce se vrátil zpět do Československa a zůstal v aktivní službě v nově vznikající armádě posádkového velitelství v Brně. Měl dva syny Josefa (1.5.1942 – 15.3.2010) a Jiřího.

Antonín (1911-1932) – se vyučil zedníkem a začal pracovat v Jarošovském pivovaře. Kde si nešťastnou náhodou poranil páteř, když jej během mytí srazila bečka. Po několika měsíčním léčení se jeho zdravotní stav natolik zlepši, že mohl nastoupit vojenskou službu a byl přidělen do posádky dragounu v Hodoníně. Jakoby neštěstí nebylo málo, tak během cvičení v kasárnách jej kopl kůň do zad a zlomil mu páteř. Zůstal ochrnutý na dolní část těla a během krátké doby zemřel.

František – obecní pastýř, který měl na starosti vyhánění a shánění obecního dobytka, který se pásl nad obcí na Černé hoře (pod kaplí sv. Rocha) a Rovnině, což zdědil po svém otci. Přiženil se do Bílovic, avšak později si postavil dům v Jarošově.

Božena (zemřela v 83 letech) – odešla se vyučit a za prací do Zlína, kde pracovala v Baťových závodech. Provdala se za Vladimíra Vaščáka.

Marie – provdala se do Olomouce, další informace nezjištěny.

Barbora (1922-2011) – působila jako hospodyně a během války sloužila v hradišťské nemocnici. Provdala se za dr. Vávru.

Alois (1924) – pracoval celý život jako topič v pivovaru.

Příprava na výlet 13.6.1937, 250x180, 20.86 KBPříprava na výlet 13.6.1937

Růžena (1926) – po absolvování základní školy pracovala od 14 do 20 let ve stáčírně pivovaru, kde bylo nastaveno svižné tempo práce, kdy během dvou hodin se naplnilo 240 kusů beden, do kterých se vlezlo 25 půllitrových sklenic. Během této doby zažila původní židovské majitele manžele Braunovy – éru, kdy pivovar prosperoval a zařadil se mezi šest nejlepších v republice. Avšak v roce 1939 byla rodina Braunů nucena emigrovat, stihla to jen část rodiny a dle informací respondentky dva synové byli transportování do Terezína. V roce 1940 konfiskaci Němci a působení podnikatele Ericha Blumeho, který pivovar zmodernizoval. Po válce se provdala za vdovce Antonína Havalu (1914-1986), který z prvního manželství měl syna Antonína, a přestěhovali se do koupeného domu v Huštěnovicích. Poté začala pracovat v místním jednotném zemědělském družstvě, kde zůstala až do důchodu. Kromě vyvdaného Antonína má čtyři děti: Rostislava (1947), Ludmilu (1949), Josefa (1953) a Annu (1957).

Ladislav – nejmladší z rodiny, další informace nezjištěny.

Vzpomíná Růžena Havalová (rozená Uherková)

Historické snímky z Jarošova

Bývalý obecní úřad Jarošova (800x512, 94.86 KB)
Cedule jarošovského pivovaru (500x351, 97.83 KB)
Cesta k pivovaru (800x517, 80.80 KB)
Meziválečné svatební veselí (800x506, 78.30 KB)
Jarošov čp. 140 (800x506, 79.85 KB)
Kostel na návsi (800x512, 46.08 KB)
Pivovarská cesta spojující Jarošov s Mařaticemi I. (790x514, 203.59 KB)
Pivovarská cesta spojující Jarošov s Mařaticemi II. (800x488, 110.90 KB)
Jarošovský pivovar focený z úpatí Rochusu (538x345, 50.48 KB)
Pohlednice svatodušní jízdy králů (800x533, 75.83 KB)

Více informací o jarošovském pivovaře naleznete na zde: http://www.pivovary.info/historie/ij/jarosov.htm

© 2015 - Park Rochus - kulturně rekreační areál • Realizace web studio dat