Lidová architektura je neodmyslitelnou součástí venkovské zástavby. Charakterizují ji rolnické usedlosti i samostatně stojící obytné domy domkářů a bezzemků. Podstatnou část zástavby tvoří také hospodářské objekty, např. komory, dříve typické pro mnohé vesnice jihovýchodní Moravy (Zlámanec, Částkov, Bánov), nebo stodoly jako součásti velkých usedlostí, které jsou do dnešních dnů dokladem původního zemědělského zaměstnání.

Toto hmotné kulturní dědictví je již od konce 19. století trvale ohroženo a současná doba nepřeje jeho uchování v autentické podobě na původním místě.

Snahy o záchranu venkovských staveb proto existují od počátku 20. století. Již tehdejší Úřad pro památkovou péči vynaložil úsilí na ochranu významných objektů, např. fojtství ve Velkých Karlovicích, nebo roubených domů ze Štramberku. Mnoho objektů bylo v průběhu 20. století zachyceno a jejich podoba uchována alespoň na dokumentačních výkresech a v podrobných zprávách z architektonických a etnografických výzkumů. Díky snahám pracovníků památkové péče se naštěstí část tohoto dědictví podařilo uchovat i přímo v terénu. Současný Národní památkový ústav s ústředím v Praze i se svými regionálními pracovišti ve všech krajích České republiky se proto stará o památky lidového stavitelství ve vesnicích, kterými jsou solitérní památkově chráněné objekty, památkové rezervace, památkové zóny, ochranná pásma (např. Vlčnov, Veletiny, Velké Karlovice, vinné sklepy v Blatnici či v Mařaticích).

Zároveň jsou realizovány snahy o záchranu významných a reprezentativních staveb formou přenosu nebo vědecké kopie v muzeu v přírodě. Malá část Parku Rochus je místem, které má plnit toto poslání pro nejbližší okolí Uherského Hradiště. Tento prostor se tak v budoucnu stane prostřednictvím několika historických staveb nejen atraktivním výletním cílem, ale především uchová odkaz lidové architektury a vinařské tradice Mařatic, Uherského Hradiště i celého okolního regionu.