O svátku sv. Štěpána měnili pacholci službu a ženy jim chystaly – podávaly šaty. Svátek byl hlučným dnem svobody pro všechny muže, připomínkou původního zvykového práva, kdy na svátek sv. Štěpána končila mužské čeledi roční služba u sedláka. Ten den nastupovali pacholci týdenní dovolenou a na Nový rok se vraceli opět do služby nebo uzavírali smlouvu u jiného sedláka. Proto ráno chodily děvečky podávat mládencům šaty. Dívky často ve skupinách chodily brzy ráno budit chlapce, které napřed polévaly vodou, omývaly jim obličej mokrou hadrou a oblékaly je. V rovině žertovné obchůzky se tento zvyk udržoval mezi svobodnou mládeží. Symbolicky a žertem ten den podávaly starší ženy oděv manželům – připravily jim k posteli košili, kalhoty, boty, aby si šli hledat novou službu. Ještě před první světovou válkou patřil k výslužce každého pacholka odcházejícího ze služby kromě předem dohodnuté odměny také výslužkový koláč, který upekla hospodyně. Ten si mládenci odnášeli nebo odváželi na voze či sáních domů. Byla to většinou kynutá buchta, později bábovka, ozdobená sušeným ovocem, ořechy, jablky i zelení (krušpánkem). Stejný koláč dostávaly také dívky, kterým končila služba na Nový rok. Mládenci tak přicházeli na besedu na Nový rok. Říkalo se, že chodí načínat koláč.

(úryvek z výstavy Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Zima na Slovácku)