Jelikož tento druh není uváděn v historických ani nedávných záznamech z inventarizačních průzkumů, jedná se o prvonález. Pravděpodobně se na lokalitě vyskytoval i v minulých letech a teprve letos byl objeven. Pak pro nálezce platí staré dobré pravidlo „být v pravý čas na správném místě“, a to se mi podařilo.

V České republice se tento druh vyskytuje sporadicky jen na několika lokalitách na jižní a jihovýchodní Moravě, na sever po okolí Štramberka a pouze na jedné lokalitě v Čechách. Na Slovensku je rozšířen ve Strážovských vrších a v Malých Karpatech, v Evropě má těžiště výskytu ve Středomoří, dále zasahuje jihozápadní část Asie, po Irán a do severní Afriky.   

Tady ve svahu nad městem je poměrně početná populace na mikrolokalitě  suchého trávníku, porostlého kostřavou žlábkatou, mezi skupinami křovin, ve kterých převládá svída krvavá, růže šípková a hloh jednosemenný. V Květeně ČR je tořič včelonosný popisován jako druh, který se v některých letech nemusí vůbec objevit, v příznivých letech může být naopak hojný, a tato rozkolísanost výskytu nemá srovnání s jinými druhy středoevropských tořičů.

Populaci tořiče na Rochusu nehrozí bezprostřední nebezpečí. Výhledově je třeba stanovit typ ochrany této lokality, její údržbu a určit pravidla pro návštěvníky lokality. Při vhodně zvoleném managementu, kdy budou redukovány křoviny a porosty ostružiníku, je vysoká pravděpodobnost, že tento skvost nás bude ještě dlouho těšit.             

RNDr. Dagmar Zábranská, červen 2014