Myšlenka vybudovat na území města Uherské Hradiště muzeum v přírodě není nová. Již ve 30. letech 20. století podal návrh na jeho zřízení první vědecký pracovník Slováckého muzea, pozdější profesor etnografie brněnské univerzity, Antonín Václavík.

Na stavbu v blízkosti objektu Slováckého muzea získal od ministerstva veřejných prací půl milionu korun. Vlivem válečných událostí a vzhledem k nutnosti dokončit přístavbu Slováckého muzea s použitím zmíněné dotace však k zahájení výstavby muzea v přírodě nedošlo.

Další koncepci uherskohradišťského muzea v přírodě vytvořil v roce 1959 pozdější ředitel Slováckého muzea PhDr. Josef Jančář, CSc., s podporou tehdejšího ředitele Viléma Jůzy. V rámci budování oddělení hmotné kultury muzea chtěli jeho činnost rozšířit o objekty lidového stavitelství v přírodě na úpatí Rochusu, které se mělo stát příměstskou rekreační oblastí. Tento krok měl rovněž posílit postavení města Uherské Hradiště jako významného a všeobecně uznávaného kulturního střediska Slovácka nazývaného též „Srdce Slovácka“ a také zajistit další odborný růst a význam samotného Slováckého muzea. K realizaci tohoto zajímavého a perspektivního plánu však bohužel pravděpodobně díky jeho rozsáhlosti a náročnosti také nedošlo.

Proto již v roce 1965 podalo Slovácké muzeum návrh na realizaci podobného záměru ovšem v daleko menším rozsahu, přičemž výstavba muzea v přírodě měla být realizována nikoliv v lokalitě Rochus, ale přímo v bezprostřední blízkosti Slováckého muzea ‐ ve Smetanových sadech. Ani tento záměr se nepodařilo prosadit.

V roce 1972 se Městský národní výbor v Uherském Hradišti zabýval koncepčním materiálem nesoucím název Návrh na zřízení rezervace lidové architektury na území města v příměstské rekreační oblasti v trati Soví hora. Ten vzešel z výsledků průzkumů stavu ochrany památek lidové hmotné kultury na území města. Téma zpracovávala řada odborníků pod vedením Ing. arch. Jaroslava Vajdiše, přičemž souhrnný elaborát později vznikl přičiněním architektů Jiřího a Zuzany Syrových. Chráněn měl být nejen soubor vinohradnických staveb v trati Soví hora, ale rovněž vybrané objekty přenesené z jiných částí města včetně Kunovic. Ke komplexnímu naplnění původního záměru však bohužel do dnešních dnů rovněž nedošlo.

Dalším plánem na výstavbu rekreačního areálu s muzeem v přírodě v lokalitě Rochus se začal zabývat po roce 2000 Ivo Valenta, majitel holdingu Synot. Projekt byl oficiálně představen počátkem roku 2006.

Jeho součástí se stala studie a prováděcí projekt tzv. Mařatského dvora, tedy vstupní brány do Vinohradské ulice a vlastně do celého areálu Parku Rochus. Na tuto vstupní část měl již v území samotného parku navazovat areál muzea v přírodě se zaměřením na tradiční vinařskou a vinohradnickou kulturu.

K participaci na tomto rozsáhlém a ambiciózním projektu bylo vyzváno město Uherské Hradiště, Zlínský kraj a později rovněž Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Souběžně byla navržena i forma sdružení partnerské spolupráce ‐ obecně prospěšná společnost s názvem Mařatský dvůr. Partneři nabídku na spolupráci přijali a bylo započato s pracemi na studiích jednotlivých aktivit v rozsáhlém území lokality Rochus. Přípravou studie muzea v přírodě bylo pověřeno Slovácké muzeum. Odborný tým pod vedením ředitele PhDr. Ivo Frolce zpracoval jednotlivé úseky: oblasti lidového stavitelství a tradičního vinařství se věnovali PhDr. Ivo Frolec a Mgr. Olga Floriánová, ekonomické, provozní a programové podmínky zpracovali Jitka Zpěváková a Mgr. Jiří Severin. Kresebnou dokumentaci zhotovili Ludmila Štefánková a MVDr. Pavel Procházka. Koordinaci postupu prací s městem Uherské Hradiště a Holdingem Synot zajišťovali Mgr. Ing. Petr Pavelčík a Ing. Michal Dvouletý.

Při zpracování ideové studie vycházel přípravný tým z ověřených a dosud platných metodických a teoretických východisek pro výstavbu muzeí v přírodě řazených v časové posloupnosti a zpracovaných autorským kolektivem sestaveným z řad specialistů na oblast muzeí v přírodě (I. Krištek, J. Langer, J. Souček, J. Štika, P. Šuleř, V. Tetera) v roce 1981.

V roce 2010 byla Městem Uherské Hradiště a společností Synot Real Estate, a.s., založena obecně prospěšná společnost Park Rochus, o.p.s., která převzala všechny dílčí studie přípravy revitalizace bývalého vojenského cvičiště v nový přírodní park s názvem Park Rochus. Společnost Park Rochus, o.p.s., nyní zajišťuje také přípravu výstavby Muzea v přírodě Rochus, které je jedním z dílčích projektů budovaného přírodního areálu. Tento areál je koncipován jako park s přírodními expozicemi (včetně chráněného území Natura 2000), kulturními, sportovními i volně odpočinkovými aktivitami a programy se zaměřením na rozvoj turistického ruchu.