7. Musí se budovat právě tady?

Troufáme si tvrdit, že v Uherském Hradišti, ani na území celého širšího regionu Uherskohradišťska nenajdeme příhodnější místo. Muzeum je zcela v souladu s krajinou, ve které vzniká a kterou dotváří, zároveň respektuje okolní životní prostředí. Již z odborného názvu „muzeum v přírodě“ vyplývá úzká vazba na původní prostředí lidského sídla, kterým je přirozeně okolní příroda a krajina. A skutečně, také plánované Muzeum v přírodě Rochus (v jeho cílové podobě na 5ha plochy z celkových 65ha plochy Parku Rochus) zahrnuje podíl více než 60% nezpevněných, biologicky aktivních ploch. Širší návrší Rochusu je ukázkou tradiční kulturní krajiny, bez rozlehlých ploch orné půdy, bez průmyslových komplexů nebo městského urbanismu. Vedle mozaiky sadů, políček, luk, remízků, teras a polních cest je tak lidské sídlo tradičního vesnického charakteru přirozeným prvkem krajiny. Muzeum v přírodě představuje v konceptu využití celého území ukázku přístupu, kdy se do tradiční kulturní krajiny citlivě začleňuje jeden z jejích základních strukturních prvků. Specifikem konkrétního umístění na bývalém vojenském cvičišti je jeho zařazení do půdního fondu jako ostatní plocha, proto také muzeum nenárokuje zábor zemědělského půdního fondu a tedy vzácných produktivních ploch orné půdy (na rozdíl od řady jiných nově budovaných areálů - zejména obchodních či průmyslových).

Proto do tohoto prostoru muzeum v přírodě svou tradiční, materiály i provedením přírodě blízkou zástavbou velmi dobře zapadá. Konkrétní místo realizace v Parku Rochus je nejvýhodnější z hlediska ochrany přírody (tento prostor je již člověkem pozměněný a narušený) a současně vhodně navazuje na urbanistickou sídelní strukturu Mařatic, kterou ve své vinařské části logicky zakončuje na přechodu do volné krajiny. Celkovou koncepci umístění umocňují neopakovatelné výhledy do krajiny Pomoraví i na pohoří Chřibů.

zpět na seznam otázek